Skaut u nás v městě/ deset tisíc obyvatel/ funguje od devadesátých let/ tedy skoro třicet let / a mám pocit,že jsme se za tu dobu nikam neposunuli. Chybí děti,vedoucí, vybavení se prakticky nekupuje, klubovna nám padá na hlavu,děti třeba přijdou ,ale prožijí pár schůzek, případně tábor a odchází, přitom máme možnosti,, které by nám druzí mohli závidět. vlastní barák,kousek do přírody.............A nikdo mi nerozmluví,že nemáme na to mít na středisku aspon šedesát dětí/ dvacet benjamínků,dvacet světlušek,dvacet skautů/ Problém je v lidech,tedy spíše ve střediskovém,já si sice vážím,co pro skaut dělá ,a co všechno pro něj obětoval, jenže si myslím,že v pětašedesáti už to prostě člověk nemůže zvládnout/ každý týden schůzka, měsíčně výprava, starost o klubovnu, přitom ještě chodí do zaměstnání, je fakt šikovný,proč mu nepomúžeme? protože nechce! Je tady sice pár vedoucích,které vedou světlušky,ale s nimi se nejsem schopný domluvit, když jsem několikrát zavedl řeč,jak to u nás rozhýbat,tak na mě koukaly divně, jim to tak vyhovuje!!!!!! To, že na schůzky chodí pět dětí , a před registrací se uvažuje,jak to udělat,aby ty děti byly........ Mrzí mě,jak to u nás vypadá, když vidím okolní oddíly.
Potřeboval bych poradit,jak u nás ten skaut vkřísit , chtěl bych,aby to fungovalo, na nikoho se obrátit nemohu,není kdo, každý bud odešel nebo byl odejit, nechci našeho vůdce shodit, nebudu do toho tahat ORJ,