Měla by každá schůzka začínat a končit pokřikem, a proč?

Question

V našem oddíle je zvykem zahajovat a končit každou schůzku krátkým družinovým pokřikem. Nerozumím, ale proč to děláme nebo k čemu je to dobré. Má to i nějaké záporné stránky?

Answer 1

Identifikace se skupinou je speciálně u dětí důležitým prvkem socializace a sebehodnocení. Pocit toho že patříme někam, co je výjimečné a co děla něco výjimečného a identifikovatelného i z nás může navodit právě takový rituál, jako je družinový pokřik, skautský kroj či zpěv "oddílových" písní.

Jsem zastáncem toho, že podobné rituály jsou důležité a odlišují tak skauty od jiných "dětských skupin". Pocit sounáležitosti je důležitým nástrojem pro získání stálých členů oddílu, kteří díky němu mohou v oddíle přežít i vratká obrobí puberty a díky kterému se budou v oddíle cítit dobře a důležitě.

Answer 2

Jednoduše měla.

Je to nějaké oficiální zahájení schůzky a tím i ukončení. Děti vnímají, že schůzka začala a že je potřeba zvýšit pozornost. Je to stejné jako "zvonění ve škole"  :-)

Mimo toho co psal Šum je to jeden z výchovných prostředků, který i rádcům družin usnadní práci s družinou.

Comments

To je to, co se říká v příručkách. Ale nezdá se mi to být dobrým důvodem. Je velmi snadné sdělit, že schůzka začíná a je třeba zvýšit pozornost, např. slovy "Vítejte na páté schůzce letošního roku, nyní provedeme kontrolu vybavení." Bez pokřiku se obejdeme snadno.

---

Samozřejmě je to jedna z mnoha možností. Každopadně nějaký rituál zahájení a ukončení schůzky by děti vnímat měli :-)