Přiřazení vzhledu živočicha nebo rostliny ke jménu je práce čistě pro paměť. Čím více se bude hra blížit čistému přiřazování, tím více si mohou zapamtovat, ale tím méně to může být zábavné.
Pokud máte čas se tomu věnovat na několika schůzkách za sebou, nejefektivnější pro zapamatování mnoha živočichů a rostlin by mohly být kartičky s obrázkem a názvem, podle kterých se dítě bude chvilku učit a pak bude vyzkoušeno. Opakováním na několika schůzkách za sebou se zvýší šance, že se přiřazení zapíše do dlouhodobější paměti.
Pokud nejde tolik o to, aby se účastníci naučili co nejvíce organismů, a můžete se soustředit třeba jen na jednoho nebo dva živočichy, můžete si dovolit například udělat delší přednášku nebo hru, kde se dozví o živočichovi podrobnosti, a lépe si ho zapamatují.
Prvky, které se dají použít při hrách na poznávání přírody jsou, z toho, co mě napadá: memorizování, přiřazování obrázku k názvu, počítačové/mobilní aplikace, vyhledávání v atlasu, procházka přírodou, vytváření herbáře, přednáška, pozorování skutečného zvířete v zoo, film, hledání informací ve hře, luštění šifry, ale spousty dalších také.
Zde příklad dvou her na poznávání rostlin (pozn. žádnou jsem nevyzkoušel v praxi), ale oba vyžadují značnou přípravu. Na přípravu nejméně náročné je pravděpodobně čisté učení z dvojice obrázek-název.
Věřte - nevěřte.
(15 minut, starší světlušky až skautky, alespoň 2 účastníci)
Účastníci se rozdělí do týmů, v jednom týmu budou nejlépe právě dva účastníci - ale lze hrát i v jednotlivcích. Každý tým dostane sadu karet A4, kde na každé kartě bude fotka zvířete, jeho název a pak sada vět popisujících vlastnosti zvířete. Ovšem dvě věty u každého zvířete nebudou pravdivé. Úkolem týmů je proškrtat u každého zvířete ty věty, které jsou nepravdivé. Vyhraje tým, kterému se to podaří lépe.
Příklad:
Antilopa
- Antilopa je savec a má čtyři nohy.
- Samec i samice antilopy mají parohy.
- Antilopa je rychlejší než člověk.
- Antilopa má šedou kůži.
- Antilopa žije zhruba tak dlouho jako člověk.
Zdůvodnění: Tím, že budou účastníci nuceni přemýšlet o vlastnostech zvířete (a v každé větě je znovu zopakován jeho název!), si pak možná lépe asociují jeho název s vlastnostmi a tudíž s obrázkem.
Druhý příklad:
Klasifikace.
(15 minut, na věku nezáleží)
Účastníci dostanou větší množství (cca 40?) obrázků zvířat nebo rostlin - v případě rostlin to mohou být i skutečné exempláře. Každé zvíře bude vyobrazeno na více než jednom obrázku. Úkolem účastníků je seskupit obrázky podle druhu, tj. například dát k sobě všechny zajíce na jednu hromadu, všechny králíky na druhou, divoká prasata na třetí apod. Jakmile toto budou mít, dostanou papírky s názvy zvířat a ty musí přiřadit k hromádkám.
Zdůvodnění: Protože budou mít více než jeden obrázek ke každému zvířeti, asociují si účastníci název se zvířetem, a ne jen s konkrétním obrázkem. Při asociaci s obrázkem hrozí, že by účastníci stejné zvíře na jiném obrázku už nepoznali; pokud ale budou muset obrázky roztřídit, uvědomí si skutečně významné rysy každého zvířete (rostliny).
